Listopad 2009

Velká Amerika

14. listopadu 2009 v 21:25 | lida.andel |  Středočeský kraj
Velká Amerika
Velká Amerika
Rozměry
Typ:
Rozloha:
?
Max. hloubka
13 m
Ostatní
Nadm. výška:
335 m
Státy:
Světadíl:
Velká Amerika (též zvaný Východní lom nebo lom Východ) je vápencový lom na území obce Mořina v okrese Beroun v České republice. Je největším ze skupiny zdejších lomů. Velikost lomu je asi 750×150 metrů. Hloubka lomu bývá udávána v rozmezí 67 až 80 m. Dno je v nadmořské výšce 322 m. (6. těžební patro), přičemž žádný jiný lom ve skupině do tohoto patra nezasahuje.
Do nadmořské výšky 335 m (5. těžební patro, západní polovina dna lomu) je lom zatopen bezodtokým jezerem.
Ve východní, výše položené a proto nezatopené části skládají lidé z kamenů různé obrazce a nápisy, proto se tato část nazývá "Obrazárna".
Lom vytváří impozantní kaňon a je vyhledávaným turistickým místem. Byly zde natáčeny české filmy Limonádový Joe a Malá mořská víla.
Turistické využití
Přístup přímo do lomu a na nezabezpečených místech ani těsně k jeho okrajům není dovolen a správa lomů zde po desetiletí bojuje s ilegálními návštěvníky, kteří nerespektují zákazové tabule, překonávají zábrany a využívají jezero k rekreaci nebo nedovoleným průzkumům. Opakovaně zde při podobných návštěvách došlo k vážným úrazům. Z východní části vede od nedaleké silnici sjezd, který krátkým tunelem umožňuje vjezd do lomu; na začátku tunelu je však uzamčená brána.
Lom však začal být turistickému zájmu přizpůsobován. U východního konce lomu je v současné době rozsáhlé placené parkoviště. Přibližně od roku 2000 vede podél severního okraje lomu žlutě značená pěší turistická trasa č. 6161, která k východnímu konci lomu přichází od Mořiny a od západního konce pokračuje k lomu Mexiko a kolem lomů západního systému pak směrem k Karlštejnu.
Nedaleko východního okraje lomu vede silnice z Mořiny ke křižovatce mezi Bubovicemi a Kozolupy. Po této silnici projíždí několik spojů linky 311 Pražské integrované dopravy, nedaleko lomu mají zastávku "Mořina, odb. lom" (2 páry spojů v pracovní den a jeden spoj z Prahy ve volných dnech).

Osovec

14. listopadu 2009 v 21:24 | lida.andel |  Středočeský kraj
Osovec
Osovec
charakter sídla:
malá vesnice
50
267 25
součást obce:
Osov
katastrální výměra:
2,45 km²
49°51'0 s. š.
14°5'29 v. d.
Osovec je vesnice v okrese Beroun, část obce Osov, se kterou sousedí a stavebně splynula. Venice leží na silnici II/115 mezi Vižinou a Osovem. Ve vsi je evidováno 50 popisných čísel
První zmínky pocházejí ze 13. století. Název pochází podle menšího množství osévaných pozemků, než u sousední vsi, Osova.

Mexiko (lom)

14. listopadu 2009 v 21:24 | lida.andel |  Středočeský kraj
Mexiko (lom)
Mexiko
Rozměry
Typ:
Rozloha:
?
Ostatní
Státy:
Světadíl:
Mexiko (též zvaný Trestanecký lom, Deštivý lom, lom Schniloušák) je vápencový lom na území obce Mořina v okrese Beroun v České republice. Délka lomu je asi 300 metrů, šířka 100 m a hloubka 80 m.
Popis
Dno lomu je zatopeno a lidové názvy vycházejí z toho, že na něj nikdy nesvítí slunce.

Malá Amerika

14. listopadu 2009 v 21:23 | lida.andel |  Středočeský kraj
Malá Amerika
Malá Amerika
Rozměry
Typ:
Rozloha:
?
Max. hloubka
13 m
Ostatní
Nadm. výška:
361 m
Státy:
Světadíl:
Malá Amerika (též zvaný Rešná, Nákladový lom, Amerika, Školka) je vápencový lom na území obce Mořina v okrese Beroun v České republice. Délka lomu je asi 150 metrů. Dno je v nadmořské výšce 348 m. (5. těžební patro) a do výšky 4. těžebního patra je zatopen vodou, jež vytváří Rešenské jezero.
Popis
Dno lomu je zatopeno, poloostrůvek u severní strany lomu je přístupný jen po vodě nebo horolezecky z tzv. galerie, tj. z oken tzv. hlavní štoly či podzemními chodbami. Severním okrajem lomu ve 3. těžebním patře (375 m) vede Hlavní sběrná chodba, která je s úrovní 4. těž. patra spojena svislou šachtou. Hlavní sběrná chodba má směrem do lomu řadu otvorů (oken), proto se v tomto úseku nazývá Galerie.

Klášter Zaječov

14. listopadu 2009 v 21:21 | lida.andel |  Středočeský kraj
Klášter Zaječov
Svatá Dobrotivá je název pro augustiniánský klášter nacházející se v obci Zaječov v okrese Beroun.
Historie
Zdejší klášter pod názvem klášter Zvěstování Panny Marie založil jako první augustiniánský klášter v Čechách v roce 1262 pan Oldřich Zajíc z Valdeka jako dík za vítězství Přemysla Otakara II. nad maďarským králem Bélou IV. v bitvě u Kressenbrunu.
V roce 1327 klášter získal ostatky svaté Dobrotivé (Benigny), umučené r. 449. Od té doby se klášter nazývá "Klášter svaté Dobrotivé" a stává se cílem každoročních poutí až do husitských válek, během nichž je vypálen. Klášter je poté obnoven až roku 1469. Během dalších je několikrát pobořen a znovu obnoven. Koncem 17. století proběhla velkorysá barokní přestavba podle plánů italského architekta Dominika Canevalleho a jeho syna. Zdejší klášter byl významným poutním místem zejména v 18. století pro svoji pověst o zázračné sošce svaté Benigmy.
Klášter byl zrušen v dubnu 1950, kdy byli zdejší mniši internováni do pracovních táborů. V roce 1990 byl klášter vrácen řádu Augustiniánů a od té doby probíhá jeho postupná oprava.
1. září 1950 byl ve Svaté Dobrotivé zřízen 52. pomocný technický prapor.


Chrustenická šachta

14. listopadu 2009 v 21:20 | lida.andel |  Středočeský kraj
Chrustenická šachta
Železnorudný důl Chrustenice (Chrustenická šachta) je veřejně přístupná expozice železnorudného dolu Chrustenická šachta. Nachází se v obci Chrustenice v místě, kde byl v provozu od roku 1861 do roku 1965 železnorudný důl, jehož hlavním železonosným minerálem byl siderit, méně hematit a chamosit, výjimečně však i magnetit.
Obecně
Ve své době patřil chrustenický železnorudný důl k největším a nejvýznamnější dolům v oblasti Barrandienu. Důl měl celkem 84 podzemních pater, která dosahovala až do hlouby 426 m, což je 120 metrů pod hladinou moře. V dole se v roce 1921 začaly na návrh ing. Ladislava Hofticha razit dvě unikátní šikmé těžní jámy o sklonu 14 stupňů, které otevírají ložisko od strojovny dolu z roku 1926 z 8.podzemního patra až na 72.patro. I. vlečná jáma sahá až na 48.patro, do hloubky 240 m, a je dlouhá 974 m, II.vlečná jáma dnes již hluboko pod vodou sahá na 72.patro, o 138 m hlouběji, a je dlouhá 585 m. Dalších pomocných svážných jam bylo v dole 36 a zasahovaly až na 84. patro. Ve strojovně I. vlečné jámy se nacházel unikátní těžní stroj od firmy POHLIG, který sloužil k pohonu nekonečného těžního lana, dopravě horníků až na 48.patro a navíc poháněl řetězovou dráhu ve vstupní chodbě. Takovéto podobná zařízení, ale mnohem menší byla postavena v Berchtesgadenu v Německu a v solném dolu u Salzburgu v Rakousku, bohužel po skončení těžby bylo toto strojní zařízení celé sešrotováno, jako většina kovových strojů a nástrojů tohoto dolu. Za 104 let se v dole vytěžilo celkem 7 771 709 tun rudy.
Ruda se zpracovávala na místě pražením v pražících pecích. Po vypražení a třídění se ruda odesílala lanovou dráhou na nádraží v Loděnici, odkud se odvážela vlakem do železáren k dalšímu zpracování. Dodnes se jedné části Loděnice říká Pod lanovkou.
Dnes je veřejnosti přístupná jen velmi malá část dolu - úvodní štola, strojovna první vlečné jámy a 8. patro. Většinu důlních chodeb totiž zaplavila voda po té, co bylo na povchu postaveno těleso dálnice D5 z Prahy do Plzně. I tak je prohlídka velmi zajímavá. V několika stovkách metrů zpřístupněných chodeb je shromážděna řada unikátních exponátů. Je možné shlédnout stáj pro důlní koně, odpočívárnu, prostory strojovny se šikmou těžní jámou, sklad střeliva aj. Velkou atrakcí je jízda opravdovým důlním vlakem ve speciálních vozících, kterým se říká Pullman, ve kterých se kdysi přepravovali i samotní horníci.
Zaplavený důl používali potápěči k výcviku v hloubkovém potápění.
Historie dolu
  • 1861 - počátek průzkumu rudy v Chrustenicích - do svahu nad obcí byly vyraženy tři štoly
  • 1905 - počátek těžby
  • 1907 - dnešní 8. patro připraveno pro budoucí těžbu, jsou vyražena patra nad tímto patrem, začali se stavět provozní budovy
  • 1908 - 16. února byla zahájena hlubinná těžba, postaveny pražící pece
  • 1909 - zahájen provoz lanovky, vyhloubena první šikmá těžní jáma (měla úklon 45°), dopravu vytěženého materiálu zabezečovali koně
  • 1912 - celkem 34 pražících pecí
  • 1921 - ražení další těžní jámy - Její úklon byl 14°, byla dlouhá 974 m.
  • 1924 - 1940 - těžba dosahuje maxima - v roce 1929 bylo vytěženo 281 000 tun
  • 1928 - vybudována tzv. "nová štola", která nahradila "starou štolu" z roku 1908 jako hlavní vstupní chodba do dolu
  • 1937 - dosáhlo se nejhlubšího, 80. patra
  • 1945 - důl znárodněn
  • 1953 - vytěženo 139 000 tun, pak už těžba stagnuje
  • 1957 - zastaveno pražení v pecích
  • 1965 - 23. června v 11 hod. je ukončena těžba
  • 1995 - 23. června je důl otevřen pro veřejnost
Šachta ve filmu
V prostorách dolu se natáčejí filmy z hornického prostředí
Otevřeno pro veřejnost
Expozice je otevřena pro veřejnost od července do srpna pouze o sobotách a nedělích.

Chráněná krajinná oblast Český kras

14. listopadu 2009 v 21:17 | lida.andel |  Středočeský kraj
Chráněná krajinná oblast Český kras
Chráněná krajinná oblast Český kras byla vyhlášena v roce 1972 na rozloze 128 km² k ochraně nejcennější části barrandienské pánve. Nachází se mezi Prahou (Radotínem) a jihem Berouna.
Jde o území tvořené převážně prvohorními usazeninami (vápenci, břidlicemi) silurského a devonského stáří s četnými krasovými jevy včetně jeskyní patřících k největším v Čechách. Přes svou malou nadmořskou výšku, která se pohybuje od 208 m n. m. (hladina Berounky) do 499 m n. m. (vrch Bacín), se zde vytvořil velmi pestrý členitý reliéf, zejména díky erozní činnosti Berounky a jejích přítoků, jejichž údolí mají mnohdy kaňonovitý ráz.
V oblasti se vyskytuje cenná teplomilná květena i zvířena, rovněž se zde nalézá velké množství cenných geologických profilů a světově významných nalezišť zkamenělin.
Lesní společenstva dubových hájů s velmi bohatě rozvinutým bylinným patrem si mnohde zachovala svůj přirozený ráz. V nejhodnotnějších oblastech byla vyhlášena maloplošná zvláště chráněná území, ze kterých rozlohou největší je Národní přírodní rezervace Karlštejn (1546 ha).
Adresa správy CHKO
Národní přírodní památky spadající pod CHKO Český kras
V kompetenci Správy CHKO Český kras jsou tyto další národní přírodní památky nacházející se mimo CHKO:

Bacín

14. listopadu 2009 v 21:15 | lida.andel |  Středočeský kraj
Bacín
Bacín
pohoří
vrchol
499 m
světadíl
státy
horniny
Bacín je se svojí výškou 499 m nejvyšším bodem na území CHKO Český kras. Jedná se o unikátní lokalitu také z hlediska archeologického a historického. Ke kultovním účelům opakovaně sloužil po 10 tisíc let.
Geografie
Vrch Bacín je nenápadným vrchem uprostřed mírně zvlněné krajiny Českého krasu. Přesto, že je nejvyšším bodem celého okolí, okolní reliéf terénu nikterak výrazně nepřevyšuje. V rámci Hořovické pahorkatiny, geomorfologického celku, do kterého Bacín spadá, nejvyšším bodem není. Tím je 508 m vysoký vrchol Na Skále v Holoubkovské kotlině.
Geologie
Podloží je tvořeno prvohorními devonskými vápenci Lochkovského a Pražského souvrství. Ve vrcholové partii se vyvinula unikátní planina ohraničená skalním věncem připomínající jakýsi amfiteátr. Na této, z jedné strany otevřené, plošině je možno pozorovat řadu krasových jevů, jako jsou například závrty. Vedlejším projevem krasové činnosti je též vrcholové jezírko, které bývá po většinu roku zaplněno vodou. Nedaleko jezírka se nachází krasová puklina, která byla až do roku 1988 zasypaná. Tohoto roku došlo speleology k jejímu čištění ve snaze objevu nových jeskynních systémů. Odkrýváním usazenin byly objeveny vrstvy kostí promíchané se střepy pravěké keramiky. Pokračováním tohoto objevu byl následně provedený archeologický výzkum.
Archeologický výzkum
Systematický archeologický průzkum probíhající na Bacíně v letech 1989 - 1994 se specializoval na puklinu a její okolí. V rozšiřující se štěrbině byly nalezeny pozůstatky po rituální činnosti, která se zde odehrávala předchozí tisíce let. V nejspodnější části byly nalezeny kosti muže, jehož levá stehenní kost byla Oxfordem radiokarbonovou metodou datovány do doby mezi lety 9150 - 8600 př. n. l. Výpočet byl proveden pomocí poločasu rozpadu radioaktivního izotopu uhlíku 14C . Další pozůstatky nalezené v puklině dokazují její další kontinuální využití téměř do současnosti. Druhým nejstarším nálezem byla kamenná sekera ze 4. tisíciletí př. n. l. O tisíc let později kdosi do této skalní štěrbiny uložil velkou keramickou nádobu se znaky kultury šňůrové keramiky. V mladší době bronzové na přelomu 2. a 1. tisíciletí př.n.l. lid knovízské kultury pokračoval v zaplňování pukliny. Z této doby byly nalezeny stopy po hloubení a následného uložení kostí dvou dětí, jejichž věk byl odhadnut na 2 a 12 roků. Ukládání ostatků do štěrbiny pokračovalo i v době železné. Tehdy zde byly uloženy kosti mladého člověka a také několik nádob. Archeologické nálezy ukazují na používání Bacína i v dobách našeho letopočtu. Zlomky nádob zde lidé zanechali na přelomu 8. a 9. století, poté na přelomu 14. a 15. století, do této doby se také umisťuje nález koňské podkovy, železného hrotu šípu a velkého ohniště, jehož zbytek byl opět radiokarbonovou medodou datován do let 1410 - 1530. Nejmladším nálezem je keramický džbán z 16. - 17. století. V okolí pukliny byla nalezena řada pozoruhodných nálezů. Jednalo se zejména o střepy keramiky a kamenné nástroje. Tyto všechny nálezy poukazují na unikátnost této svatyně v rámci Čech a celé střední Evropy.
Turistika
V minulých letech byla na Bacíně několikrát zvažována stavba rozhledny. Stavba se však pravděpodobně neuskuteční, jelikož byla zamítnuta Národním památkovým ústavem z důvodu existence unikátní svatyně. Na vrchol sice nevede turistické značení, ale vrchol je i přesto vyhledáván turisty z blízkého i dalekého okolí. Bacín je snadno přístupný polní cestou z Vinařic a poté pěšinou až na konec louky, která dosahuje téměř až vrcholové plošiny.

Železná (okres Beroun)

14. listopadu 2009 v 21:13 | lida.andel |  Středočeský kraj
Železná (okres Beroun)

Železná
status:
NUTS 5 (obec):
CZ0202 599417
kraj (NUTS 3):
okres (NUTS 4):
Beroun (CZ0202)
katastrální výměra:
4,01 km²
272 (3. 7. 2006)
50° 0' 32''
14° 5' 25''
398 m
266 01 až 267 07
1
1
1
adresa obecního úřadu:
Železná 28
26601 Beroun 1
starosta / starostka:
Václav Valenta
Obec Železná se nachází v okrese Beroun, kraj Středočeský. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 272 obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1292.
Pamětihodnosti
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie
  • Fara

Zdice

14. listopadu 2009 v 21:12 | lida.andel |  Středočeský kraj
Zdice
Zdice
status:
NUTS 5 (obec):
CZ0202 532011
kraj (NUTS 3):
okres (NUTS 4):
Beroun (CZ0202)
katastrální výměra:
13,79 km²
3934 (3. 7. 2006)
49° 54' 50''
13° 58' 33''
268 m
267 51
4
3
3
adresa městského úřadu:
Husova 2
267 51 Zdice
starosta / starostka:
Mgr. Miroslav Holotina
Město Zdice se nachází v okrese Beroun, kraj Středočeský. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 3934 obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1147. 6. května 1872 byly Zdice povýšeny na městys. Od 1. července 1994 jsou Zdice městem.
Pamětihodnosti
  • Kostel Narození Pany Marie (u hlavní silnice)
  • Měšťanský dům U krále Václava IV, naproti kostelu
Osobnosti

Záluží (okres Beroun)

14. listopadu 2009 v 21:12 | lida.andel |  Středočeský kraj
Záluží (okres Beroun)

Záluží
status:
NUTS 5 (obec):
CZ0202 532002
kraj (NUTS 3):
okres (NUTS 4):
Beroun (CZ0202)
katastrální výměra:
4,55 km²
457 (3. 7. 2006)
49° 50' 34''
13° 51' 40''
373 m
267 61
1
1
1
adresa obecního úřadu:
Záluží 42
26761 Cerhovice
starosta / starostka:
Mgr. Ludmila Mottlová
Obec Záluží se nachází v okrese Beroun, kraj Středočeský. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 457 obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1331.
Významné osobnosti

Kvaň

14. listopadu 2009 v 21:11 | lida.andel |  Středočeský kraj
Kvaň
Kvaň
charakter sídla:
vesnice
267 62 až 267 63
součást obce:
Kvaň
katastrální výměra:
2,91 km²
49° 46' 17.7" s. š.
16° 51' 30.5" v. d.
550 m
Kvaň je vesnice v Středočeském kraji v okrese Beroun. Od l. ledna 1976 je částí obce Zaječov a v současnosti je zde evidováno 64 budov. Sousedí s VVP Brdy (Jince) nedaleko obce Malá Víska.
Název
Jeden z výkladů jména vesnice souvisí s těžbou železných rud v okolí a jejím zpracováním, tavením a kováním. Možný původ má název také podle cesty k vaňe. Vanu si prý ve středověku zřídili místní obyvatelé nad údolím Jalového potoka nedaleko brdského vrcholu Hlava.

Zaječov

14. listopadu 2009 v 21:09 | lida.andel |  Středočeský kraj
Zaječov
Zaječov
status:
NUTS 5 (obec):
CZ0202 531995
kraj (NUTS 3):
okres (NUTS 4):
Beroun (CZ0202)
katastrální výměra:
7,03 km²
1366 (31. 12. 2007)
49° 46' 13''
13° 50' 15''
458 m
267 62 až 267 63
5
3
2
adresa obecního úřadu:
Zaječov 265
267 63 Zaječov
starosta / starostka:
Josef Hrubý
Obec Zaječov se nachází v okrese Beroun, kraj Středočeský. Ke dni 31. 12. 2007 zde žilo 1366 obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1591.
Pamětihodnosti

Zadní Třebaň

14. listopadu 2009 v 21:08 | lida.andel |  Středočeský kraj
Zadní Třebaň
Zadní Třebaň
status:
NUTS 5 (obec):
CZ0202 531979
kraj (NUTS 3):
okres (NUTS 4):
Beroun (CZ0202)
katastrální výměra:
3,57 km²
632 (3. 7. 2006)
49° 54' 47"
14° 12' 23"
225 m
267 29
1
1
1
adresa obecního úřadu:
Na Návsi 6
26729 Zadní Třebaň
starosta / starostka:
Lubomír Schneider
Zadní Třebaň je obec, která leží v okrese Beroun. Má 632 obyvatel a její katastrální území má rozlohu 357 ha.
Poloha
Ve vzdálenosti 12 km západně leží město Beroun, 13 km jižně město Dobříš, 23 km západně město Hořovice a 25 km severovýchodně hlavní město Praha. Zadní Třebaň se nachází rovněž na významné železniční trati, hlavní vedoucí z metropole Prahy do Plzně. Nedaleko se rovněž nachází i obec Karlštejn s hojně turisty navštěvovaným hradem.
Historie
První písemné zmínky o obci pocházejí z přelomu 10. a 11. století, zhruba od století čtrnáctého se používá současný název.
Doprava
Obcí prochází železniční trať č. 171 (Praha - Plzeň - Cheb) a začíná zde lokální neelektrifikovaná trať č. 172 vedoucí do Lochovic. S Hlásnou Třebaní je Zadní Třebaň spojena lávkou pro pěší přes řeku Berounku.

Kuchař (Vysoký Újezd)

14. listopadu 2009 v 21:07 | lida.andel |  Středočeský kraj
Kuchař (Vysoký Újezd)

Kuchař
charakter sídla:
vesnice
63
267 18
součást obce:
Kuchař
katastrální výměra:
3,09 km²
49°58'55 s. š.
14°14'9 v. d.
Vesnice Kuchař je součástí obce Vysoký Újezd v okrese Beroun, kraj Středočeský.
Obec leží na křižovatce silnic z Vysokého Újezdu do Třebotova a z Rudné do Mořiny.
Vesnice leží v nadmořské výšce 380 m. Na sever od ní se nachází les Březná (83,44 ha, státní). Většina místních domků je vystavěna kolem trojúhelníkovité návsi (17 arů), na západ od ní je část zvaná V Chaloupkách, na jihozápadě část nazývaná V Ouvozích.
Rozloha vesnice je 311,6 ha a žije v ní 93 obyvatel.
Historie
V roce 1985 při zasedání národního výboru bylo dohodnuto sloučit obce Kozolupy, Kuchař, Lužce a Vysoký Újezd. Lužce se pak v roce 1990 odloučily.
Pojmenování obce
Název obce pochází z toho, že jde o ves darovaná královskému kuchaři.

Kozolupy (Vysoký Újezd)

14. listopadu 2009 v 21:06 | lida.andel |  Středočeský kraj
Kozolupy (Vysoký Újezd)

Kozolupy
charakter sídla:
vesnice
86
267 18
součást obce:
Kozolupy
katastrální výměra:
4,81 km²
49°58'23 s. š.
14°11'40 v. d.
Kozolupy je vesnice patřící k obci Vysoký Újezd. Leží jihovýchodně od Berouna. Katastr obce má 481 ha. Na východě obce teče Karlický potok. V obci teče potok zvaný Stříbrný a na severu potok Patriánek, oba se vlévají do Karlického. Na jihu obce je kopec Kamený vrch.
Historie
Původně bývaly Kozolupy rozděleny na čtyři části. První část patřila klášteru sv. Tomáše v Praze, druhá část patřila ke hradu Karlštejnu, třetí část patřila k Tachlovicům a čtvrtá část patřila klášteru sv. Jana pod Skalou. Za císaře Zikmunda byly Kozolupy a sousední ves Lužce zapsány Vaňkovi Zelenému z Rakových ve 300 kopách. Po čase však byly ony vsi vráceny v držbě církevní. A když Zikmund byl uznán za českého krále a hrdinní bojovníci na Karlštejně byli odměňováni, byly Kozolupy dne 17. října 1436 zapsány purkrabímu Mikšovi z Lidic. Roku 1581 postoupeny od kláštera ostrovského dva kmetcí grunty v Kozolupech kapitule na hradě pražském za pozemky pod Petřínem. Když správcové zemští před bělohorskou bitvou zabavovali statky všech těch, kteří zůstali věrni císaři, prodali také díl Kozolup, majetek kláštera svatojánského, panu Václavu Homutovi z Harasova, aby tak nabyli peněz na placení vojska proti císaři. V roce 1622 patřily Kozolupy k panství karlštejnskému a toto celé odevzdáno Ferdinandem II. královnám českým. Po zrušení kláštera sv. Jana statky k němu patřící byly v dražbě rozprodány a tak díl Kozolup ke klášteru patřící koupil v roce 1791 hrabě Filip Sweerts-Spork, bývalý majitel svatojanské papírny.
Památky
  • kamenná sloupková boží muka při silnici na Mořinu.
  • kaplička se zvonicí na návsi
Okolí
Kozolupy sousedí se vsí Lužce na severu, s Trněným Újezdem na východě, s Bubovicemi na západě a Mořinou na jihu.

Vysoký Újezd (okres Beroun)

14. listopadu 2009 v 21:06 | lida.andel |  Středočeský kraj
Vysoký Újezd (okres Beroun)

Vysoký Újezd
status:
NUTS 5 (obec):
CZ0202 531961
kraj (NUTS 3):
okres (NUTS 4):
Beroun (CZ0202)
katastrální výměra:
11,55 km²
577 (28. 8. 2006)
49° 59' 28''
14° 11' 46''
432 m
267 16 až 267 18
3
3
3
adresa obecního úřadu:
Vysoký Újezd 4
26716 Vysoký Újezd u Berouna
starosta / starostka:
Marie Severinová
Obec Vysoký Újezd se nachází v okrese Beroun, kraj Středočeský. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 577 obyvatel.
Historie
  • První písemná zmínka o obci pochází z roku 1310 (některé prameny uvádějí 1324).
Pamětihodnosti
  • Kaplička
  • Zámek
Zajímavost
Vysoký Újezd je jednou z mála obcí ve Středočeském kraji, která se rozkládá na dvou územích, která spolu nesousedí. Je to dáno tím, že k obci patří jak území Kozolup, tak území vlastního Vysokého Újezdu a Kuchaře. Mezi nimi však leží samostatná obec Lužce.V současné době probíhá ve Vysokém Újezdě výstavba 750 rodinných domů a golfového hřiště.

Všeradice

14. listopadu 2009 v 21:05 | lida.andel |  Středočeský kraj
Všeradice
Všeradice
status:
NUTS 5 (obec):
CZ0202 531952
kraj (NUTS 3):
okres (NUTS 4):
Beroun (CZ0202)
katastrální výměra:
7,36 km²
416 (28. 8. 2006)
49° 52' 18''
14° 5' 49''
342 m
267 26
1
1
1
adresa obecního úřadu:
Všeradice 18
26726 Všeradice
starosta / starostka:
Bohumil Stibal
Obec Všeradice se nachází v okrese Beroun, kraj Středočeský. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 416 obyvatel.
Ve vesnici se narodila Magdalena Dobromila Rettigová, významná česká spisovatelka, která se proslavila především Domácí kuchařkou.
Pamětihodnosti
  • Zámek Všeradice
  • Kostel svatého Bartoloměje
  • Výklenková kaplička svatého Jana Nepomuckého
  • Synagoga

Vráž (okres Beroun)

14. listopadu 2009 v 21:04 | lida.andel |  Středočeský kraj
Vráž (okres Beroun)
Vráž
status:
NUTS 5 (obec):
CZ0202 531944
kraj (NUTS 3):
okres (NUTS 4):
Beroun (CZ0202)
katastrální výměra:
6,39 km²
920 (31. 12. 2007)
49° 59' 07''
14° 07' 35''
222 m
267 11
3
1
1
adresa obecního úřadu:
Školní 259
267 11 Vráž
starosta / starostka:
Ing. Hana Maivaldová
Obec Vráž se nachází v okrese Beroun, kraji Středočeském. Ke dni 31. 12. 2007 zde žilo 920 obyvatel.
Historie
První zmínka o obci je v historických písemných pramenech činěna k roku 1320, kdy se připomíná rychtář ve Vráži ("iudex de Wraz"). Z další zprávy z roku 1357 vychází najevo, že ves byla součástí panství příslušného k nově vybudovanému hradu Karlštejnu. Hrad, který dal vybudovat císař a český král Karel IV. byl stavěn v letech 1348 - 1355. Při hradním kostele Nanebevzetí Panny Marie byla zřízena kolegiátní kapitula majetkově zajištěna krom jiného i platy z obce Vráž. Osudy obce Vráž jsou shodné s dějinami panství hradu Karlštejn. V roce 1625 byly statky příslušné ke Karlštejnu a s nimi i Vráž předány k užívání královně. Před předáním karlštejnského panství královnině komoře bylo panství v roce 1622 odhádáno a ve výčtu příslušných vsí byla jmenována i Vráž. V roce 1631 byly hrad a panství zastaveny Janovi Kavkovi Říčanskému z Říčan (+ 1645). Z jeho tří dcer Ludmila Benigna, vdaná za Františka Matyáše ze Šternberka (+ 1650), nakonec získala větší díl Karlštejna a prodala jej synovi Janovi Norbertovi hr. ze Šternberka (+ 1678). V roce 1693 bylo českou královskou komorou panství karlštejnské odhádáno a rozhodnuto o jeho prodeji s výjimkou hradu, který se stal opět vlastnictvím krále. Nakonec získala panství v roce 1705 císařovna Eleonora. Po ní dědily a užívaly panství manželky panovníků jako věnné panství české královny. A to až do roku 1755, kdy Marie Terezie věnovala statek nově zřízenému Ústavu šlechtičen na Hradčanech. Ten byl vrchností až do konce patrimoniální správy v roce 1850.

Pamětihodnosti
  • Kostel svatého Bartoloměje na návsi se datuje od roku 1380.
Dominantou obce Vráž je věž kostela sv. Bartoloměje. Jeho mohutná věž má díky dlátovitému tvaru střechy charakteristickou siluetu. Střecha věže je zcela mimořádně opatřena dvěma dvojramennými kříži. Kostel je poprvé zmiňován v roce 1380 v tzv. vizitačních aktech pražského arcibiskupství.

Obec Vráž v literatuře
  • František Palacký - 1848 W Praze - Popis Králowstwí českého, str. 248, Berounsko: -Wráž- 44 domů 307 obyvatel.
  • Václav Kolyška - Místopisný slovník království českého cca 1880 - Vráž, katastr. i místní obec 6,45 Km2, 72 domů, 602 Čechů, hejtm. Hořovice zastupitelství okr. Beroun, býv. panství Týn Karlův, fara a pošta Loděnice, filiální kostel sv. Bartoloměje 2tř. škola/IV,4/ cihelna, samota: Na Lesích.
Znak a prapor
  • Znak: V modrém štítě na zeleném návrší s položeným stříbrným nožem se zlatou rukojetí, stříbrná věž se dvěma černými gotickými okny nad sebou, červenou valbovou střechou se dvěma zlatými patriaršími křížky a dvěma stříbrnými přístavky s červenou šikmou a kosmou střechou. Věž je inspirována věží kostela sv. Bartoloměje ve Vráži. Věž, stejně jako ve skutečnosti stojí na návrší, které zde může plnit funkci mluvícího znamení. Vráž má původ v pojmenování pro kopec, návrší, pahorek atp. Nůž v návrší jako atribut sv. Bartoloměje určuje věž jako věž kostela se zasvěcením tomuto světci, modrá barva šítu je barvou oblohy a umísťuje věž a návrší do "reálného" přirozeného prostředí.
  • Prapor: List tvoří žerďový pruh široký jednu třetinu délky listu, bílo- modro-bíle dělený v poměru 1 : 3 : 1, a tři vodorovné pruhy opačných barev. V modrém žerďovém poli na zeleném návrší bílá věž se dvěma černými gotickými okny nad sebou, červenou valbovou střechou se dvěma žlutými patriaršími křížky a dvěma bílými přístavky s červenou šikmou a kosmou střechou. Pod věží bílý nůž se žlutou rukojetí hrotem k žerdi a ostřím k dolnímu okraji. Modré pole v žerďové části opakuje podobu znaku. Barevnost ostatních částí praporu je odvozena od základních tinktur znaku - modré od barvy štítu a bílé od tinktury věže.

Vižina

14. listopadu 2009 v 21:03 | lida.andel |  Středočeský kraj
Vižina
Vižina
status:
NUTS 5 (obec):
CZ0202 534048
kraj (NUTS 3):
okres (NUTS 4):
Beroun (CZ0202)
katastrální výměra:
3,88 km²
220 (3. 7. 2006)
49° 50' 59''
14° 06' 42''
350 m
267 24
1
1
1
adresa obecního úřadu:
Vižina 36
26724 Hostomice pod Brdy
starosta / starostka:
Václav Císař
Obec Vižina se nachází v okrese Beroun, kraj Středočeský. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 220 obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1405.